Opel Astra H a Zafira B forum

nechutny

checheche hustyyyy

Jednoho krásnýho dne najde jeden bezdomovec na zemi ležet stokorunu. Sebere ji a
přemýšlí, co s ní má dělat. Rozhodne se, že koupí rum. Tak si ho koupí a ožere
se, lehne si na lavičku a usne. Jde okolo teplouš a zrovna to na něj vleze, tak
bez váhání skočí na ubohého bezdomovce a sexuálně se na něm ukojí. Za odměnu mu
dá do kapsy 100 Kč. Ráno se bezdomovec probudí, a vida, má v kapse 100 Kč.
"Tak to jsem se asi pořádně nevožral," říká a jde koupit rum.
Historie se opakuje, usne na lavičce. V noci jde okolo teplouš a zase se na něm
ukojí. Ráno se bezdomovec probere z šílený vopice, sáhne do kapsy a má tam ke
svému zděšení zase 100 Kč. Pronese:
"Rum, ten už si nekoupím, hrozně mě vod něj bolí prdel!"

//edit, tak jeste pridam dva snad jeste lepsi

Decentně vyhlížející mladík nastoupil před odvodní komisi a jednou z posledních
otázek bylo, zda je homosexuál. Mladík přiznal, že ano.
"Tak teplouš, jo?" zavrčel předseda komise, "a myslíš, že bys
dokázal zabít chlapa?"
"Jo, nejspíš jo," odpovídá mladík, "ale trvalo by to asi pár dní."


Dva alkoholici se takhle probudili k večeru z poslední opice v zoufalém absťáku
a zjistili, že mají jen pár centů. Po chvíli zoufalého přemýšlení dostal Bill
nápad. Za drobné koupil na rohu jeden párek v rohlíku a odtáhl kámoše do
nejbližšího baru. Dali si tam pár panáků. Když se k nim blížil číšník s účtem,
Bill rozepnul Rickovi poklopec, vrazil mu do něj ten párek v rohlíku a začal
předstírat, že mu kouří péro. Číšník začal řvát:
"Táhněte odsud, vy smradlaví buzíci!"
Chlapi se kvapně sebrali a zmizeli, samozřejmě bez nutnosti platit. Takhle
obešli několik barů, až se večer dotrmáceli úplně zpití k jejich karavanu.
Bill povídá:
"Vidíš, co se dá podniknout s jedním hotdogem!"
"Jakej hotdog?" směje se Rick, "ten jsme ztratili v druhý hospodě."

Učitelka zadala svým žákům 5.třídy úkol. Zjistit od rodičů příběh s ponaučením na konci.
Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky.
Katka říká : „ Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle,když v tom jsme nabourali,košík vyletěl a vajíčka se rozbila.“
„A ponaučení ?“, ptá se učitelka.
„Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.“
„Dobře“,říká učitelka,teď Lucka.
„Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Měli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat. A ponaučení je – nepočítejte slepice,dokud se nevylíhnou.
„To je pěkný příběh“,říká učitelka.
„Pepíčku,jaký příběh máš ty ?“
„Ano paní učitelko,můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl s paragány v Kosovu a jeho vrtulník to jednou schytal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné co měl s sebou byla láhev slivovice,kulomet a mačeta.
Než dopadl na zem,vypil tu flašku slivovice, aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou povstalců.
Zabil jich 70 kulometem než mu došly náboje, dalších 20 zabil mačetou než se mu zlomila čepel a zbývajících 10 uškrtil holýma rukama.“
„Svatá dobroto“, zděsí se učitelka a jaké ponaučení ti k tomu dal tatínek ?“
„Neser strejdu Libora.když je nalitej !“

Tak jsem se vydal na úřad práce abych získal
sociální dávky pro svého psa.
Paní u okénka mi řekla, že to nejde, že psi
nemůžou dávky dostat.
Tak jsem jí vysvětlil, že můj pes je černej,
nezaměstnanej, línej, neumí česky.
Byl několikrát napomínán za sexuální obtěžování,
má plno potomků po celé vesnici.
Navíc neplatí daně, na záchod chodí do parku,
obtěžuje cizí lidi a žebrá.
Krade jídlo a netuší, kdo byl jeho otec.

Paní se ještě jednou podívala do papírů a v
pondělí se mám stavit pro peníze

Tak to mě rozesmálo
http://www.super.cz/vtipky/18077-tohle-neukecas.html

pěkný

/přeposláno z
Fwd: Fwd: [Fwd: [Fwd: Fwd: Pražák na Valašsku! - nemá to chybu!]]
směje se celá Morava

Pražák na Valašsku
Pražští řidiči, bacha na Valachy!
Popíšu Vám příhodu, která se mi ještě dnes jeví jak z povedené komedie.
Jel jsem /Feli 1.3Mpi/do Vsetína. Přede mnou jela tatáž
Feli, jen jiné barvy a se vsetínskou značkou. Řidič přede mnou jel zhruba
stejným tempem,¨jaké jsem měl naplánováno i já, takže nebyl žádný důvod jej předjíždět.
Zezadu se ozvalo zařvání gum, zablokovaných na asfaltu a pohledem do
zrcátka jsem zjistil, že se mi do kufru chce vlepit už zepředu důkladně
otuněná oktávka s pražskou značkou. Tmavá skla, ohulené xenony a řev
točeného motoru, jen jen vystřelit. Lehkým dotekem na brzdový pedál jsem mu dal najevo, že hodlám zpomalit, ať mě může předjet, když má tak napilno. Sundal jsem nohu z plynu,
lehce přibrzdil a vysloužil si zato vzteklé troubení oktávie. Vzápětí bez blinkru či jiného varování - následovala blesková akcelerace a schytal jsem takovou myšku, že jsem tentokrát musel na brzdu fakt dupnout. Zanadával jsem si - prase jedno pražácký - a jelo se dál.
Vzápětí něco podobného řidič oktávie provedl i řidiči Felicie, co jela přede
mnou. Vzteklé troubení, myška a jelo se dál. Před námi všemi jel extralongvehikl a toho si netroufl předjet ani pražák, byl to i na něj dost nepřehledný úsek a vehikl navíc valil aspoň devadesát. Sešli jsme se tedy pospolu na křižovatce ve Vsetíně a co čert nechtěl - i na
dolním malém rondlíku a poté na parkovišťátku u kulturního domu -
mimochodem přes silnici sídlí PČR. Co se dělo pak, mi musela zčásti doplnit manželka,
protože já byl smíchy úplně grogy. Pražák z oktávky, mladík cca dvacetiletý,
oháklý v Bossu vystartoval z mašiny, kvokl centrál a vběhl přímo do náruče asi
pětačtyřicetiletého řidiče Felicie přede mnou, takto Valacha jak Radhošť. Slyšel jsem jen: Ááá, pocem ty sviňo, já ťa naučím, jak sa jezdí ! a uvalil mu dvě takové, že se mladík i s Bossem váleli v prachu parkoviště. Mladík vřískal "pomóóc,přepadení", Valach si ho nevšímal, cosi ještě
zavrčel a měl se k odchodu. Nato mladík vyskočil jak čertík z krabičky ze
země, přihnal se k Valachově Feldě a začal do ní zběsile kopat. Valach se otočil, pražák poodskočil bokem, aby zas nějakou nechytil. Ten ďábelský výraz ve Valachových očích si budu pamatovat nadosmrti. Pomalu přišel ke své okopané Feldě, odemkl kufr, vytáhl motorovou pilu Husqvarna tak velkou, že jsem tak velkou lištu snad ani neviděl, nastartoval, ani nečekal až se zahřeje možná jel z práce/ a zručně, bez škrábnutí okolí uřízl pražákovi
masivní zadní tuningové křídlo. Zhasl pilu, uložil do kufru a prohlásil:
"Třeba ti to včíl tak rychlo nepojede, hňupe" a odešel. Pražák se složil na obrubník a -
viděli jsme to oba, já i žena,mám svědka - brečel jak malé děcko, když se mu rozbije nejmilejší hračka. Dodnes - aniž by to okolí chápalo - se s ženou řehtáme jak
blázni, když někde zaslechneme motorovou pilu.....
Jaké z toho plyne poučení či závěr? Nevím, ale to, co ten
Valach udělal /ač to bylo bezpečně mimo zákon/, mi bylo velmi sympatické a možná by si Pražáci měli na Valašsku dávat většího majzla, Valašsko je surový, drsný kraj, kde to lidé nikdy neměli ani s prací, ani se živobytím moc
jednoduché a i jejich reakce jsou takové přímočařejší.